Dactylorhiza sambucina

prstnatec bezový

13. března 2009 v 12:59 | Karel Nepraš, Roman Kroufek, Karel Kubát, Vlastislav Vlačiha

Ekologie
Prstnatec bezový je druh sušších trávníků, křovinatých strání a světlých lesů, který vyhledává nevápnité až mírně kyselé půdy. Špatně snáší silnější zastínění a těžiště rozšíření má v podhorských a horských polohách. V Českém středohoří rostl ve světlých doubravách a na druhově bohatých loukách vyšších poloh. Ze všech našich prstnatců kvete nejdříve.

Rozšíření
Kdysi rostl roztroušeně prakticky ve všech vyšších polohách České republiky, ale na většině svých lokalit již vyhynul. Dnes lze nejpočetnější populace nalézt především na východní Moravě, vzácněji se vyskytuje ještě na Šumavě a v Předšumaví a na severu Čech v Doupovských a Krušných horách. V Českém středohoří v minulosti rostl prstnatec bezový roztroušeně s největší koncentrací lokalit v prostoru mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Dnes je však pro České středohoří vyhynulým druhem. V Milešovském středohoří rostl do padesátých let dvacátého století, kdy byl naposledy pozorován na úpatí Milešovky. Ze stejné doby pochází také údaje z Ústecka (Kopřiva 1989 sec. Pekárek 1997), které však ve vlastních Kopřivových terénních poznámkách chybí. Poslední údaj o výskytu druhu v Českém středohoří pochází z komplexu Babinských luk z roku 1970. I přes intenzivní průzkum zaměřený na ověření historických lokalit druhu se nepodařilo v posledních letech rostliny prstnatce bezového nalézt.

Ohrožení a ochrana
Prstnatec bezový vymizel z celého území Českého středohoří především v důsledku razantních změn v hospodaření na lokalitách. Druh je totiž konkurenčně slabý a upuštění od kosení či pastvy na loukách tak způsobuje vzhledem k postupnému zapojování bylinného patra a zástinu jeho ústup. Je také velmi citlivý na minerální hnojiva a po jejich aplikaci mizí jako jeden z prvních druhů orchidejí. Z lesních společenstev ustoupil patrně v důsledku postupné změny charakteru těchto porostů, které v minulosti byly v souvislosti s výběrovou těžbou a občasnou pastvou patrně mnohem prosvětlenější než jsou dnes.

Variabilita
Nejzajímavější variabilita u prstnatce bezového spočívá v tom, že tvoří dvě barevné formy. Poněkud hojnější žlutou (f. sambucina) a méně častou červenou (f. rubra). Obě formy však ve většině bohatších populací rostou spolu a na takových lokalitách se mohou také křížit a vytvářet různé růžově zbarvené přechody nebo dvoubarevné květy. Další variabilita se omezuje prakticky pouze na tvar a postavení listů a listenů, kdy různé odchylky mívají hodnotu formy.

Poznámka
Na začátku 20. století nalezl Domin u Kundratic prstnatec Ruppertův (Dactylorhiza ×ruppertii), vzácného mezidruhového křížence prstnatce bezového a prstnatce májového pravého. Tento nález se nikdy později nepodařilo v Českém středohoří zopakovat a vzhledem k faktu, že jeden z rodičovských taxonů zde již neroste, je opětovné nalezení vyloučené.



 
 

Reklama