okrotice bílá

9. března 2009 v 12:57 | Karel Nepraš, Roman Kroufek, Karel Kubát, Vlastislav Vlačiha |  Cephalanthera damasonium

Ekologie
Tradičními biotopy, na nichž se okrotice bílá vyskytovala a vyskytuje, jsou xerotermní až mezofilní listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny, květnaté bučiny) a křovinaté stráně na bazických nebo neutrálních, nezřídka vápníkem bohatých půdách. V posledních letech se významně šíří také v lipových lesnických výsadbách a případně křovinatých, především lískových porostech jak na lesní tak na dříve nelesní půdě.

Rozšíření
V České republice je okrotice bílá roztroušeně se vyskytujícím druhem. Na severu Čech roste dosti hojně v nižších polohách s výskytem zachovalejších lesních biotopů, zejména pak v oblasti podhůří Doupovských hor, Džbánu, v Českém středohoří a na Úštěcku. V samotném Českém středohoří se v současnosti vyskytuje hojně roztroušená a patří mezi nejčastější zástupce čeledi vstavačovitých. Největší koncentrace lokalit je registrována v nižších a teplejších polohách v údolí Labe, Bíliny a v Milešovském středohoří, roztroušeně se však ve sledovaném území objevuje i na mnoha dalších lokalitách. Nejpočetnější populace jsou sledovány u Sutomi, na vrchu Rovný u Stadic a u Dolních Zálezel. Rozšíření druhu za posledních sto let prodělalo přinejmenším v části Českého středohoří pozoruhodný vývoj. Například na Ústecku v korelaci s výrazným zatížením oblasti emisemi z energetického průmyslu v průběhu 80. let 20. století z přírody téměř vymizela. Pekárek (1997) tak znal v roce 1989 z území celého okresu Ústí n. L. pouze jedinou lokalitu. Přibližně od roku 1995 však byla postupně ověřena velká většina historických a nalezena také řada nových lokalit, na nichž se vyskytují mnohdy i velmi silné populace. Početně nejsilnější byly zjištěny v lesnických, nejčastěji lipových (Tilia cordata), výsadbách často na původně nelesní půdě. Dnes je druh na území okresu znám z 28 lokalit.

Ohrožení a ochrana
Okrotice bílá je v současné době v Českém středohoří jedním z nejméně ohrožených druhů orchidejí. Je to dáno jak vysokým počtem recentních lokalit, tak mnohdy početnými populacemi na nich. Potenciální ohrožení představuje lesnické zavádění nepůvodních dřevin a především šíření konkurenčně silnějších druhů, především invazivní netýkavky malokvěté. Pro zachování okrotice bílé v Českém středohoří je z hlediska antropogenních vlivů zásadní především důsledné dodržování základních podmínek stanovených legislativou pro lesní hospodaření v chráněné krajinné oblasti. Mnohé lokality, bohužel však nikoli nejpočetnější, se také nacházejí v přísněji chráněných maloplošných chráněných územích (např. NPR Lovoš, NPP Bílé stráně, NPP Vrkoč, PR Sluneční stráň aj.).

Variabilita
Okrotice bílá není příliš variabilní. Asi nejzajímavější odchylkou jsou vzácně se vyskytující jedinci s úplnou ztrátou chlorofylu, kteří byli nalezeni na vrchu Ostrý u Milešova, na Lovoši, či na Rovném u Stadic. U Roztok rostou rostliny s květy nápadně nažloutlé barvy.

Poznámka
Početnost pozorovaných jedinců na mnoha lokalitách velmi výrazně kolísá v závislosti na klimatických podmínkách dané vegetační sezóny. Na jedné lokalitě u Dolních Zálezel tak bylo mezi lety 2001-2008 zjištěno od 25 až po 1000 kvetoucích exemplářů při obvyklé početnosti populace 100-150 ex.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama